top of page
  • Obrázek autoraAdam Severa

Živočišná výroba a metan

Aktualizováno: 9. 6. 2023

Chov hospodářských zvířat u nás dostává v posledních letech pořádně zabrat. Zájem o hovězí maso u zákazníků v ČR každým rokem mírně klesá, chovy prasat se postupně ruší, protože se chovatelům nevyplácí, a poslední ránou je veřejně diskutované snižování emisí skleníkových plynů, které živočišnou výrobu provází. Je to s těmi plyny opravdu tak hrozné?

Nejprve by se mělo pár věcí uvést na pravou míru (abychom neporovnávali hrušky s jablky, respektive krávy s prasaty).




Celá diskuze se primárně točí kolem jednoho konkrétního plynu, a sice metanu. Ten pochází z trávicích traktů hospodářských zvířat a zdaleka nejvíc ho vzniká v žaludcích přežvýkavců. Vznešeně se tomu říká enterická fermentace. Lidově řečeno – přežvýkavec si utrhne ze země hrst trávy, spolkne ji vcelku a ona mu v žaludku kvasí. Vzniklý metan se v žaludku hromadí, až si zvíře krkne.

Nejznámějšími přežvýkavci jsou krávy, respektive tur domácí, ale patří k nim i ovce, kozy, jeleni, buvoli a mnoho dalších. Ostatní hospodářská zvířata také při trávení produkují metan, ale je ho podstatně méně. I mezi přežvýkavci jsou velké rozdíly a dokonce i jednotliví zástupci tura domácího se mezi sebou liší v závislosti na věku, pohlaví a „pracovním zařazení“.


Pro Vaši lepší představu, jedna kráva chovaná na tržní produkci mléka nakrká za rok cca 160kg metanu, kdežto dospělý býk v průměru jen kolem 73 kg, tele asi 5,5 kg, ovce 8kg a například prase jen 1,5 kg.



V roce 2020 všechna hospodářská zvířata ve svých trávicích traktech vyprodukovala přibližně 3,091 milionu tun CO2 ekvivalentu (tedy metanu přepočteného na ekvivalent oxidu uhličitého). Pro srovnání - další dva největší zdroje metanu v ČR jsou emise ze skládkování odpadu (3,294 MtCO2eq) a úniky při těžbě uhlí a distribuci plynu (2,226 MtCO2eq). (1)




Dalo by se namítnout, že velcí přežvýkavci tu vždy byli a jsou nedílnou součástí krajiny a prospívají jí. Problém je ale bohužel v počtech. Jak se v historii postupně zvyšoval počet lidí, zvyšoval se i počet krav, prasat, ovcí, atd. Jen v ČR nyní chováme cca 1,4 milionu krav, 1,3 milionu prasat a neuvěřitelných 24 milionů slepic a kuřat. (2) Celosvětově se bavíme o víc jak 1,5 miliardě kusů dobytka (3), necelé miliardě prasat (4) a téměř 28 miliardách drůbeže (5). To je opravdu hodně hospodářských zvířat a opravdu hodně metanu.


Co s tím?

Ke snížení produkce metanu v živočišné výrobě vede několik cest. Jednou z nich je zvyšování efektivity živočišné výroby, tedy aby výnosy (mléka, masa) byly co nejvyšší, ale zároveň se nezvyšovaly vstupy do výroby. Dalším způsobem je šlechtění plemen s nižší produkcí metanu nebo například úprava složení krmiv (o tom více v jednom z příštích příspěvků v našem blogu).

Trochu to ale připomíná problém s osobní dopravou. Snažíme se nahradit automobily se spalovacími motory automobily s elektrickým pohonem, ale to neřeší podstatu problému, a sice že je aut prostě moc. V obou případech nakonec bude stejně nutné se uskrovnit. Využívat víc veřejné dopravy a sdílených aut na straně jedné a omezit konzumaci masa, uzenin, mléka a mléčných výrobků na straně druhé.



Současná spotřeba masa na osobu a rok se pohybuje okolo 86kg a u mléka je to neskutečných 263kg – zde je zahrnuto mléko ve všech formách, tedy i sýry, máslo, jogurty, atd.(7) Paradoxně, co se mléčných výrobků týče, nijak ve světovém kontextu nevybočujeme, ale masa sníme opravdu dost. Ne nejvíc, to přísluší USA, Austrálii a Argentině, ale do první dvacítky bychom se projíst mohli. Spíš než na našich farmářích teď tedy bude záležet na preferencích českých spotřebitelů, zda dokážou sníst denně místo 300g masa uzenin například jen 200, nebo dokonce jen 150 g, ulehčí svým trávicím traktům, zatíženým kloubům a snad i peněženkám.




Zdroje:


30 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page