top of page
  • Obrázek autoraPetr Koňata

Precizní zemědělství a dekarbonizace

V minulém příspěvku našeho blogu jsme dozvěděli, proč je potřeba se soustředit na rostlinnou výrobu a kde v ní vznikají nejvýraznější emise skleníkových plynů. Pokud bychom to měli shrnout, při aplikaci jakýchkoliv dusíkatých hnojiv se na poli uvolňuje nebezpečný plyn – oxid dusný. K těmto přímým emisím se ještě přidávají emise nepřímé a emise oxidu uhličitého, vznikající při výrobě a dopravě hnojiv.

Podle národní inventarizační zprávy za rok 2020, kterou Česká republika každoročně připravuje pro OSN podle Rámcové úmluvy o změně klimatu, se ze zemědělských půd do ovzduší dostalo úctyhodných 3,623 milionu tun CO2eq. To je cca 46% všech emisí ze zemědělství a svým rozsahem emise z půd předčily i tak často diskutovaný metan z živočišné výroby. (1)



Tento číselný údaj v sobě skrývá přímé i nepřímé emise ze všech dusíkatých hnojiv, umělých či přírodních, ale nezahrnuje výše zmíněnou výrobu syntetických hnojiv, a to je položka, na kterou by se rozhodně nemělo zapomínat.


Co to je precizní zemědělství?

Precizním zemědělstvím se nejčastěji rozumí nějaký druh monitoringu porostu a následné variabilní aplikace hnojiv podle předpisových map. Takové pojetí je ale poněkud zúžené, jelikož precizní zemědělství je pojem mnohem komplexnější a bohatší.


Prvním předpokladem „preciznosti“ je mít co největší přehled o tom, co se na polích děje. Využívají se k tomu satelitní snímky (současné nebo minulé), výnosové mapy z kombajnů, a výsledky půdních vzorků. Aktuální stav porostu a půdy se monitoruje pomocí meteostanic, půdních senzorů a již zmíněných družic.

Druhým předpokladem je se všemi těmito údaji řídit při rozhodování o agronomických operacích. Pokud například víme, že aktuální teplota půdy ještě nevystoupala nad 8°C, tak nezasejeme kukuřici, jinak by nevzešla dobře a rovnoměrně. Když víme, že v některých částech pole v minulosti kukuřice neprospívala, tak jí zde pomocí variabilní sečky zasejeme méně. A naopak, tyto slabší zóny během zásobního hnojení podpoříme vyššími dávkami potřebných prvků.

Třetím předpokladem je sezónu a všechny podniknuté operace důkladně a zodpovědně vyhodnotit. Při tomto kroku se porovnávají výnosové mapy s aplikačními mapami (mapy z rozmetadel a postřikovačů) a vyhodnocuje se, jak efektivní bylo použití konkrétního množství hnojiva vzhledem k výslednému výnosu. Takové porovnání se dá opět vyjádřit formou mapy a je na ní krásně vidět, kde byla hnojiva co k čemu, a kde byla v daném množství zcela přehnaná. Výsledkem se může agronom řídit v příštích letech a snižovat dávky hnojiv na optimální úroveň.


Jak to souvisí s dekarbonizací?

Již v minulém příspěvku jsme naznačili, že je třeba vážně uvažovat nad každým kilogramem hnojiva aplikovaného na pole. Každý kilogram uspořeného hnojiva totiž znamená několik kilogramů skleníkových plynů, které neuniknou do atmosféry. Dvojnásob to platí pro hnojiva syntetická, která jsou zatížená výraznou uhlíkovou stopou již z výroby.

Při dodržování výše popsaných principů precizního zemědělství se postupně snižují celkové dávky hnojiv na takovou úroveň, která zajistí ideální výnosy a zároveň minimalizuje náklady. Podle současného stylu hospodaření se mohou pomocí precizního zemědělství ušetřit jednotky, ale i desítky procent z původního množství hnojiv.

Pokud toto převedeme na emise skleníkových plynů, dojde k okamžitému snížení uhlíkové stopy farmy o desítky až stovky tun CO2. To je jako kdybyste v rámci roku snížili svou spotřebu elektřiny o stovky megawatthodin nebo spálili v traktorech o několik desítek kubických metrů nafty méně.

Více o precizním zemědělství se dozvíte na https://www.cleverfarm.ag/cs/precizni-zemedelstvi/


Zdroje:

1) NATIONAL GHG INVENTORY REPORT OF THE CZECH REPUBLIC 1990–2020

56 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page